Mapa
cest
(kliknutím
zvětšit obrázek)
Transa 2: Okolo
Johanngeorgenstadtu a Horní Blatné
Další
trasy
Transa
1: Okolo Božího Daru a Breitenbrunnu
Transa
3: Okolo
Johanngeorgenstadtu a Přebuzi
Transa
4: Okolo
Bublavy a Jelení
|
|
Délka
trasy / průběh
|
|
50
Počet kilometrů / nádraží Johanngeorgenstadt – Potůčky
– Blatenský vrch – Hřebečná – Abertamy – Pernink –
Horní Blatná – Stráň – hraniční přechod –
Rabenberg – Breitenbrunn Neuer Anbau – Steinheidel – Reisenberger
Häuser – Steinbach - nádraží Johanngeorgenstadt
|
Popis
trasy
|

obr.
1

obr.
2

obr.
3

obr.
4
|
Cestu
zahájíme u nádraží v Johanngeorgenstadtu a vydáme se směrem
na Jugel. Orientujeme se podle značení zelenou vodorovnou čárou.
V Jugelu míjíme javor klen (obr. 1), který je
přírodní památkou. Hezká osada (obr. 2) s rozptýlenou
zástavbou ještě zahrnuje rozlehlé horské louky, z nichž některé
patří k oblasti FFH „Hřeben Krušných hor u Malého
jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Kleinen Kranichsee“ (zajímavé
místo č. 1). Krátce poté, co vstoupíme do lesa, leží vpravo bývalé
posádkové cvičiště s cennými vřesovišti (obr.
3), které rovněž patří k oblasti FFH. Brzy dojedeme do
Hennebergu a hned vzápětí vstoupíme do přírodní rezervace
„Malé jeřábí jezero / Kleiner Kranichsee“ (zajímavé místo
č. 1) s jedním z nejlépe zachovaných rašelinišť
vrchovištního typu v Krušných horách. Pokračujeme dále
po stejné značce ve směru obce Sauschwemme, do které
dojedeme po krátké cestě smrkovými lesy a následném křížení
se silnicí. I tato malá osada s rozptýlenou zástavbou je typická
svými dobře zachovanými horskými loukami (obr. 4). Poté zdoláme
strmý výstup na Auersberg, kde za příznivého počasí
budeme odměněni nádherným panoramatickým výhledem na
část západních Krušných hor (obr. 5). Měli bychom navštívit
také zdejší bylinnou zahradu / Kräutergarten. Pod parkovištěm
odbočuje Hadí cesta / Schlangenweg (modrá vodorovná čára)
doprava. Po velmi strmém sjezdu se, doufejme, že ve zdraví, znovu
shledáme v oblasti FFH „Údolí Velké Bockau / Tal der Großen
Bockau“ (zajímavé místo č. 2). V údolí se vydáme
vpravo a pojedeme pořád rovně po silnici, projedeme
hezkou obcí Wildenthal s rozlehlými horskými loukami, které
se kvůli své strmosti jen obtížně obhospodařují. Až
v Oberwildenthalu (obr. 6) odbočíme vpravo do lesa k hřebenu.
Průvodkyní a utěšitelkou nám bude říčka Große
Bockau, která sama má cestu snazší, protože postupuje opačným
směrem. Na hřebeni dojedeme k státní hranici a pokračujeme
z kopce do Jelení (obr. 7), které v nás zanechá hluboký dojem
svými cennými a rozsáhlými otevřenými plochami. Nacházíme se
opět v oblasti FFH Krušnohorské plató (zajímavé místo
č. 2 na trase 2) a zároveň v přírodním parku
Jelení vrch (zajímavé místo č. 3). Dále pojedeme po
silnici z kopce dolů ve směru Nové Hamry. Po chvilce jízdy
v lese najedeme na cyklostezku, po které se za závorou vydáme
doprava. Působivé údolí Rolavy (obr. 8) můžeme vychutnávat
až ke stejnojmenné obci, kterou hned zas opustíme doleva směrem
na Přebuz. Po pravé straně leží přírodní památka Přebuzské
vřesoviště (zajímavé místo č. 6 na trase 4). V Přebuzi
lze shlédnou několik starých krušnohorských domů (obr. 9)
a značný počet malých biotopů (obr. 10). V obci
postupujeme doleva a pak dále silnicí směrem na Rudné. Po krátkém
stoupání začneme sjíždět z Krušnohorského plata
obcemi Rudné (obr. 11) a Vysoká Pec se stejnojmennými oblastmi FFH (zajímavé
místo č. 4 a 5), kterými jsou chráněny převážně
cenné rozlehlé horské louky. Na křižovatce na konci Vysoké
Pece zabočíme doleva k obci Nové Hamry (obr. 12). Zde bychom
neměli zmeškat odbočku u Kostela k chráněnému památnému
stromu „Javor klen – Javor na Hofberku / Bergahorn – Ahorn am
Hofberg“ (zajímavé místo č. 6). Poté se vydáme po silnici směr
Horní Blatná. Na vrchu najedeme na cyklostezku, která nás povede
lesem do Potůčků. Překročíme státní hranice,
zůstaneme stále vpravo a brzy dojedeme k výchozímu bodu naší
cesty.
|

obr.
5
|
obr. 6
|

obr.
7
|

obr.
8
|

obr.
9
|

obr
10
|

obr
11
|

obr
12
|
|
Zajímavá
místa
|

zajímavé
místo č. 1
|
1
Přírodní památka Vlčí jámy
Přírodní
památka o rozloze cca 1,4 hektaru zahrnuje nejvýznamnější
skupinu pozůstatků středověké těžby cínových
rud v Krušných horách zvanou „Ledová pinka“ a „Vlčí
pinka“. V severním pásmu, Ledové pince, se tvoří v úzké
hluboké dobývce tzv. jeskynní led. Pinka vznikla propadem bývalého
dolu Jiří a je až 15 m hluboká. Vlčí pinka vznikla
propadem dolu Wolfgang, je 200 m dlouhá, 45 m široká a 25 m
hluboká.
|



zajímavé
místo č. 2
|
2
Oblast FFH Krušnohorské plató
Jedná
se o rozlehlé území o velikosti 11.780 hektarů, které zahrnuje
lesní a luční komplexy a rašeliniště ve vrcholových polohách
Krušných hor. Vymezený přírodní prostor
má dvě části (str. 3 přebalu). Severní hranici
západní části tvoří až na výjimky státní hranice od
Bublavských luk až po Jelení hřbet nad Novými Hamry. Jižní
hranice přibližně odpovídá spojnici od Bublavských luk k obci
Přebuz a dále údolím Rolavy až k Slatinnému potoku. K území
patří i pramenná oblast přítoků Svatavy na úpatí Komářího
vrchu východně od Kraslic. Severní hranici východní části
opět tvoří státní hranice od Potůčků až po
Boží Dar. Jižní hranice je vedena po silnici Boží Dar – Jáchymov
k zatáčce Abertamy, odtud lesy směrem k osadě
Hřebečná a dále do Horní Blatné, pak se stáčí
severně k Podlesí u Potůčků.
K oblasti
FFH patří tři rozsáhlé národní přírodní rezervace
(Velký močál, Božídarské rašeliniště a Velké Jeřábí
jezero), dvě přírodní rezervace (Rýžovna a Malé Jeřábí
jezero) a přírodní památky Vlčí jámy a Přebuzské vřesoviště.
Území
má mezinárodní význam z hlediska výskytu vrchovištních společenstev
všech typů, přechodových rašelinišť a rašelinných
lesů. Spolu s Šumavou a Krkonošemi tvoří výborně
zachovalý, dobře rozvinutý a plošně rozsáhlý komplex ve
střední Evropě. V rámci ČR mají význam především
hodnotná společenstva rašelinišť, pramenišť a horských
luk s řadou kriticky a vážně ohrožených druhů
rostlin a živočichů. K nejcennějším biotopům
patří společenstva otevřených vrchovištních rašelinišť,
která zde hojně nacházíme. Na vrchovištních rašeliništích
se vyskytuje řada přísně chráněných druhů
rostlin a živočichů.
Největší
část oblasti je relativně odlehlá, je především
lesnicky a turisticky využívána, zemědělství plní pouze
úlohu udržování krajinného rázu.
|

zajímavé
místo č. 3
|
3
Oblast FFH Údolí Černé a Burkhardtský les /
Schwarzwassertal und Burkhardtswald
Oblast
o rozloze 656 hektarů chrání hustě zalesněné údolí
říčky Černé / Schwarzwasser s úseky tekoucích
vod včetně pramenných oblastí, zbytků lužních lesů,
bučin a horských smrčin společně se skalními úkazy
a suťovými haldami. Skládá se ze dvou částí, jednak z úseku
mezi státní hranicí a Schwarzenbergem, jednak z úseku mezi
Bernsbachem a Aue.
|

zajímavé
místo č. 4
|
4
Oblast FFH „Středohorská krajina u Johanngeorgenstadtu /
Mittelgebirgslandschaft bei Johanngeorgenstadt“
Území
o rozloze 467 hektarů se dělí na několik místy značně
od sebe vzdálených částí, ve kterých jsou zachovány typické
středohorské biotopy. Například se jedná o horské a
smilkové louky u Steinbachu, osady s rozptýlenou zástavbou
bezprostředně na úpatí Auersbergu, nebo o zbytek rozvodního
vrchoviště. V této mnohotvárné oblasti FFH se ale nacházejí
i cenné smrkové bučiny a smrkové rašeliništní lesy.
|
exkurz
|


|
Obraz
krušnohorských vesnic
Hranice přesahující cesty jsou dobrou příležitostí
se zamyslet na podobou vesnic a nad tím, jak se projevuje evropská i
světová výměna zboží v prostředí, ve kterém žijeme,
a to nejenom na jídelníčku a v šatníku, ale i v podobě
našich vesnic.
Jak
si vlastně máme představit typickou saskou nebo českou
krušnohorskou obec? Existuje vůbec? Jakými změnami a vývojem
prošla během posledních let a jak lze tyto hodnotit? Jaký dojem
zanechává na návštěvnících a hostech?
Každopádně
se obce na obou stranách hranice liší na první pohled znatelně.
Na německé straně převažují ještě různé šedé
a béžové odstíny fasád domů a tmavě šedá barva břidlicových
střech. Domy v české části vykazují nejrůznější
barvy. Aktuálním trendem je
pestrost, a ta se projevuje i na střechách. Lze tedy
ihned rozpoznat, kde se nacházíme, a to je dobře, protože tvář
obcí společně s přírodou tvoří charakter regionu.
Právě takový specifický obraz je základním předpokladem a
„tažným koněm“ pro cestovní ruch.
U novostaveb
se již delší dobu věnuje regionálním architektonickým aspektům
malá pozornost. Stavby, které vznikají v saském nebo českém
Krušnohoří, by mohly stát téměř kdekoliv. Kladné výjimky
samozřejmě existují.
Bohužel
se poslední dobou na saské straně rozmáhá další fenomén,
dosud sice nepojmenovaný, ale přesto razantně se šířící.
Zlé jazyky tvrdí, že při shlédnutí těchto nových objektů
ve vesnicích hrozí slabším povahám šok a že tažní ptáci při
přeletu zvyšují letovou rychlost. Myšleny jsou křiklavými
barvami natřené domy, které již z několikakilometrové
vzdálenosti nepřehlédnutelně ovlivňují ráz krajiny.
Horní Krušné hory zatím nejsou tak silně postiženy, ale v mnohých
vesnicích středních výškových poloh lze pocítit již jisté
napětí, když se majitel domu rozhodne k obnově fasády.
Bude ve volbě barvy uvážlivý, nebo nás překvapí novým
odstínem, jehož jméno sice není známé, který však zastíní všechny
předešlé? Každý máme svůj vkus, ale o něco decentnější
barevnost by byla jistě na místě, protože tímto postupem
ztrácí region krok za krokem svůj typický vzhled. Ale ani
vesnice horního Krušnohoří nejspíš nezůstanou ušetřeny
tohoto vývoje.
Dopady
sjednocené Evropy a globalizovaného světa tedy nemají jen
pozitivní stránky. Mnoho regionálních specifik zanikne a mnohé
regiony ztratí přinejmenším část svého jedinečného
charakteru. Zda je tento vývoj pro Krušné hory výhodné, když
jejich další rozvoj v mnohém závisí na splnění sledovaných cílů
v oblasti cestovního ruchu, o tom lze pochybovat. Narozdíl od
stavebních stylů novostaveb, které se zpravidla plošně omezí
na určité části vesnic, objevují se tyto nové trendy ve
ztvárnění fasád na celém území vesnice včetně
historického jádra. Pokud nenastane změna v myšlení, změní
se během několika desetiletí zásadně vzhled našich
vesnic a saské Krušnohoří bude lákat návštěvníky, oděno
v „evropské jednotné roucho“. Budou ti mít ještě zájem?
|
|