Mapa cest 

(kliknutím zvětšit obrázek)

Transa 2: Okolo Johanngeorgenstadtu a Horní Blatné

Další trasy

Transa 1: Okolo Božího Daru a Breitenbrunnu

Transa 3: Okolo Johanngeorgenstadtu a Přebuzi

Transa 4: Okolo Bublavy a Jelení

Popis trasy

obr. 1

obr. 2

obr. 3

obr. 4

Cestu zahájíme u nádraží v Johanngeorgenstadtu a vydáme se směrem na Jugel. Orientujeme se podle značení zelenou vodorovnou čárou. V Jugelu míjíme javor klen (obr. 1), který je  přírodní památkou. Hezká osada (obr. 2) s rozptýlenou zástavbou ještě zahrnuje rozlehlé horské louky, z nichž některé patří k oblasti FFH „Hřeben Krušných hor u Malého jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Kleinen Kranichsee“ (zajímavé místo č. 1). Krátce poté, co vstoupíme do lesa, leží vpravo bývalé posádkové cvičiště s cennými vřesovišti (obr. 3), které rovněž patří k oblasti FFH. Brzy dojedeme do Hennebergu a hned vzápětí vstoupíme do přírodní rezervace „Malé jeřábí jezero / Kleiner Kranichsee“ (zajímavé místo č. 1) s jedním z nejlépe zachovaných rašelinišť vrchovištního typu v Krušných horách. Pokračujeme dále po stejné značce ve směru obce Sauschwemme, do které dojedeme po krátké cestě smrkovými lesy a následném křížení se silnicí. I tato malá osada s rozptýlenou zástavbou je typická svými dobře zachovanými horskými loukami (obr. 4). Poté zdoláme strmý výstup na Auersberg, kde za příznivého počasí budeme odměněni nádherným panoramatickým výhledem na část západních Krušných hor (obr. 5). Měli bychom navštívit také zdejší bylinnou zahradu / Kräutergarten. Pod parkovištěm odbočuje Hadí cesta / Schlangenweg (modrá vodorovná čára) doprava. Po velmi strmém sjezdu se, doufejme, že ve zdraví, znovu shledáme v oblasti FFH „Údolí Velké Bockau / Tal der Großen Bockau“ (zajímavé místo č. 2). V údolí se vydáme vpravo a pojedeme pořád rovně po silnici, projedeme hezkou obcí Wildenthal s rozlehlými horskými loukami, které se kvůli své strmosti jen obtížně obhospodařují. Až v Oberwildenthalu (obr. 6) odbočíme vpravo do lesa k hřebenu. Průvodkyní a utěšitelkou nám bude říčka Große Bockau, která sama má cestu snazší, protože postupuje opačným směrem. Na hřebeni dojedeme k státní hranici a pokračujeme z kopce do Jelení (obr. 7), které v nás zanechá hluboký dojem svými cennými a rozsáhlými otevřenými plochami. Nacházíme se opět v oblasti FFH Krušnohorské plató (zajímavé místo č. 2 na trase 2) a zároveň v přírodním parku Jelení vrch (zajímavé místo č. 3). Dále pojedeme po silnici z kopce dolů ve směru Nové Hamry. Po chvilce jízdy v lese najedeme na cyklostezku, po které se za závorou vydáme doprava. Působivé údolí Rolavy (obr. 8) můžeme vychutnávat až ke stejnojmenné obci, kterou hned zas opustíme doleva směrem na Přebuz. Po pravé straně leží přírodní památka Přebuzské vřesoviště (zajímavé místo č. 6 na trase 4). V Přebuzi lze shlédnou několik starých krušnohorských domů (obr. 9) a značný počet malých biotopů (obr. 10). V obci postupujeme doleva a pak dále silnicí směrem na Rudné. Po krátkém stoupání začneme sjíždět z Krušnohorského plata obcemi Rudné (obr. 11) a Vysoká Pec se stejnojmennými oblastmi FFH (zajímavé místo č. 4 a 5), kterými jsou chráněny převážně cenné rozlehlé horské louky. Na křižovatce na konci Vysoké Pece zabočíme doleva k obci Nové Hamry (obr. 12). Zde bychom neměli zmeškat odbočku u Kostela k chráněnému památnému stromu „Javor klen – Javor na Hofberku / Bergahorn – Ahorn am Hofberg“ (zajímavé místo č. 6). Poté se vydáme po silnici směr Horní Blatná. Na vrchu najedeme na cyklostezku, která nás povede lesem do Potůčků. Překročíme státní hranice, zůstaneme stále vpravo a brzy dojedeme k výchozímu bodu naší cesty.

obr. 5

obr. 6

obr. 7

obr. 8

obr. 9

obr 10

obr 11

obr 12

Zajímavá místa

zajímavé místo č. 1

1 Přírodní památka Vlčí jámy

Přírodní památka o rozloze cca 1,4 hektaru zahrnuje nejvýznamnější skupinu pozůstatků středověké těžby cínových rud v Krušných horách zvanou „Ledová pinka“ a „Vlčí pinka“. V severním pásmu, Ledové pince, se tvoří v úzké hluboké dobývce tzv. jeskynní led. Pinka vznikla propadem bývalého dolu Jiří a je až 15 m hluboká. Vlčí pinka vznikla  propadem dolu Wolfgang, je 200 m dlouhá, 45 m široká a 25 m hluboká.  

zajímavé místo č. 2

2 Oblast FFH Krušnohorské plató

Jedná se o rozlehlé území o velikosti 11.780 hektarů, které zahrnuje lesní a luční komplexy a rašeliniště ve vrcholových polohách Krušných hor. Vymezený přírodní prostor má dvě části (str. 3 přebalu). Severní hranici západní části tvoří až na výjimky státní hranice od Bublavských luk až po Jelení hřbet nad Novými Hamry. Jižní hranice přibližně odpovídá spojnici od Bublavských luk k obci Přebuz a dále údolím Rolavy až k Slatinnému potoku. K území patří i pramenná oblast přítoků Svatavy na úpatí Komářího vrchu východně od Kraslic. Severní hranici východní části opět tvoří státní hranice od Potůčků až po Boží Dar. Jižní hranice je vedena po silnici Boží Dar – Jáchymov k zatáčce Abertamy, odtud lesy směrem k osadě Hřebečná a dále do Horní Blatné, pak se stáčí severně k Podlesí u Potůčků.

K oblasti FFH patří tři rozsáhlé národní přírodní rezervace (Velký močál, Božídarské rašeliniště a Velké Jeřábí jezero), dvě přírodní rezervace (Rýžovna a Malé Jeřábí jezero) a přírodní památky Vlčí jámy a Přebuzské vřesoviště.

Území má mezinárodní význam z hlediska výskytu vrchovištních společenstev všech typů, přechodových rašelinišť a rašelinných lesů. Spolu s Šumavou a Krkonošemi tvoří výborně zachovalý, dobře rozvinutý a plošně rozsáhlý komplex ve střední Evropě. V rámci ČR mají význam především hodnotná společenstva rašelinišť, pramenišť a horských luk s řadou kriticky a vážně ohrožených druhů rostlin a živočichů. K nejcennějším biotopům patří společenstva otevřených vrchovištních rašelinišť, která zde hojně nacházíme. Na vrchovištních rašeliništích se vyskytuje řada přísně chráněných druhů rostlin a živočichů.

Největší část oblasti je relativně odlehlá, je především lesnicky a turisticky využívána, zemědělství plní pouze úlohu udržování krajinného rázu. 

zajímavé místo č. 3

3 Oblast FFH Údolí Černé a Burkhardtský les / Schwarzwassertal und Burkhardtswald

Oblast o rozloze 656 hektarů chrání hustě zalesněné údolí říčky Černé / Schwarzwasser s  úseky tekoucích vod včetně pramenných oblastí, zbytků lužních lesů, bučin a horských smrčin společně se skalními úkazy a suťovými haldami. Skládá se ze dvou částí, jednak z úseku mezi státní hranicí a Schwarzenbergem, jednak z úseku mezi Bernsbachem a Aue.

zajímavé místo č. 4

4 Oblast FFH „Středohorská krajina u Johanngeorgenstadtu / Mittelgebirgslandschaft bei Johanngeorgenstadt“

Území o rozloze 467 hektarů se dělí na několik místy značně od sebe vzdálených částí, ve kterých jsou zachovány typické středohorské biotopy. Například se jedná o horské a smilkové louky u Steinbachu, osady s rozptýlenou zástavbou bezprostředně na úpatí Auersbergu, nebo o zbytek rozvodního vrchoviště. V této mnohotvárné oblasti FFH se ale nacházejí i cenné smrkové bučiny a smrkové rašeliništní lesy.

exkurz

Obraz krušnohorských vesnic

 Hranice přesahující cesty jsou dobrou příležitostí se zamyslet na podobou vesnic a nad tím, jak se projevuje evropská i světová výměna zboží v prostředí, ve kterém žijeme, a to nejenom na jídelníčku a v šatníku, ale i v podobě našich vesnic.

Jak si vlastně máme představit typickou saskou nebo českou krušnohorskou obec? Existuje vůbec? Jakými změnami a vývojem prošla během posledních let a jak lze tyto hodnotit? Jaký dojem zanechává na návštěvnících a hostech?

Každopádně se obce na obou stranách hranice liší na první pohled znatelně. Na německé straně převažují ještě různé šedé a béžové odstíny fasád domů a tmavě šedá barva břidlicových střech. Domy v české části vykazují nejrůznější barvy. Aktuálním trendem je pestrost, a ta se projevuje i na střechách. Lze tedy ihned rozpoznat, kde se nacházíme, a to je dobře, protože tvář obcí společně s přírodou tvoří charakter regionu. Právě takový specifický obraz je základním předpokladem a „tažným koněm“ pro cestovní ruch.

U novostaveb se již delší dobu věnuje regionálním architektonickým aspektům malá pozornost. Stavby, které vznikají v saském nebo českém Krušnohoří, by mohly stát téměř kdekoliv. Kladné výjimky samozřejmě existují.

Bohužel se poslední dobou na saské straně rozmáhá další fenomén, dosud sice nepojmenovaný, ale přesto razantně se šířící. Zlé jazyky tvrdí, že při shlédnutí těchto nových objektů ve vesnicích hrozí slabším povahám šok a že tažní ptáci při přeletu zvyšují letovou rychlost. Myšleny jsou křiklavými barvami natřené domy, které již z několikakilometrové vzdálenosti nepřehlédnutelně ovlivňují ráz krajiny. Horní Krušné hory zatím nejsou tak silně postiženy, ale v mnohých vesnicích středních výškových poloh lze pocítit již jisté napětí, když se majitel domu rozhodne k obnově fasády. Bude ve volbě barvy uvážlivý, nebo nás překvapí novým odstínem, jehož jméno sice není známé, který však zastíní všechny předešlé? Každý máme svůj vkus, ale o něco decentnější barevnost by byla jistě na místě, protože tímto postupem ztrácí region krok za krokem svůj typický vzhled. Ale ani vesnice horního Krušnohoří nejspíš nezůstanou ušetřeny tohoto vývoje.

Dopady sjednocené Evropy a globalizovaného světa tedy nemají jen pozitivní stránky. Mnoho regionálních specifik zanikne a mnohé regiony ztratí přinejmenším část svého jedinečného charakteru. Zda je tento vývoj pro Krušné hory výhodné, když jejich další rozvoj v mnohém závisí na splnění sledovaných cílů v oblasti cestovního ruchu, o tom lze pochybovat. Narozdíl od stavebních stylů novostaveb, které se zpravidla plošně omezí na určité části vesnic, objevují se tyto nové trendy ve ztvárnění fasád na celém území vesnice včetně historického jádra. Pokud nenastane změna v myšlení, změní se během několika desetiletí zásadně vzhled našich vesnic a saské Krušnohoří bude lákat návštěvníky, oděno v „evropské jednotné roucho“. Budou ti mít ještě zájem?