Mapa
cest
(kliknutím
zvětšit obrázek)
Transa 3: Okolo
Johanngeorgenstadtu a Přebuzi
Další
trasy
Transa
1: Okolo Božího Daru a Breitenbrunnu
Transa
2: Okolo
Johanngeorgenstadtu a Horní Blatné
Transa
4: Okolo
Bublavy a Jelení
|
 |
Délka
trasy / průběh
|
|
52
Počet kilometrů / nádraží Johanngeorgenstadt – Jugel –
Henneberg – Saumschwemme – Auersberg – Wildenthal –
Oberwildenthal – hraniční přechod – Jelení – Rolava
– Přebuz – Rudné – Vysoká Pec – Nové Hamry – Potůčky
– nádraží Johanngeorgenstadt
|
Popis
trasy
|

obr.
1

obr.
2

obr.
3

obr.
4
|
Cestu
zahájíme u nádraží v Johanngeorgenstadtu a vydáme se směrem
na Jugel. Orientujeme se podle značení zelenou vodorovnou čárou.
V Jugelu míjíme javor klen (obr. 1), který je
přírodní památkou. Hezká osada (obr. 2) s rozptýlenou
zástavbou ještě zahrnuje rozlehlé horské louky, z nichž některé
patří k oblasti FFH „Hřeben Krušných hor u Malého
jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Kleinen Kranichsee“ (zajímavé
místo č. 1). Krátce poté, co vstoupíme do lesa, leží vpravo bývalé
posádkové cvičiště s cennými vřesovišti (obr.
3), které rovněž patří k oblasti FFH. Brzy dojedeme do
Hennebergu a hned vzápětí vstoupíme do přírodní rezervace
„Malé jeřábí jezero / Kleiner Kranichsee“ (zajímavé místo
č. 1) s jedním z nejlépe zachovaných rašelinišť
vrchovištního typu v Krušných horách. Pokračujeme dále
po stejné značce ve směru obce Sauschwemme, do které
dojedeme po krátké cestě smrkovými lesy a následném křížení
se silnicí. I tato malá osada s rozptýlenou zástavbou je typická
svými dobře zachovanými horskými loukami (obr. 4). Poté zdoláme
strmý výstup na Auersberg, kde za příznivého počasí
budeme odměněni nádherným panoramatickým výhledem na
část západních Krušných hor (obr. 5). Měli bychom navštívit
také zdejší bylinnou zahradu / Kräutergarten. Pod parkovištěm
odbočuje Hadí cesta / Schlangenweg (modrá vodorovná čára)
doprava. Po velmi strmém sjezdu se, doufejme, že ve zdraví, znovu
shledáme v oblasti FFH „Údolí Velké Bockau / Tal der Großen
Bockau“ (zajímavé místo č. 2). V údolí se vydáme
vpravo a pojedeme pořád rovně po silnici, projedeme
hezkou obcí Wildenthal s rozlehlými horskými loukami, které
se kvůli své strmosti jen obtížně obhospodařují. Až
v Oberwildenthalu (obr. 6) odbočíme vpravo do lesa k hřebenu.
Průvodkyní a utěšitelkou nám bude říčka Große
Bockau, která sama má cestu snazší, protože postupuje opačným
směrem. Na hřebeni dojedeme k státní hranici a pokračujeme
z kopce do Jelení (obr. 7), které v nás zanechá hluboký dojem
svými cennými a rozsáhlými otevřenými plochami. Nacházíme se
opět v oblasti FFH Krušnohorské plató (zajímavé místo
č. 2 na trase 2) a zároveň v přírodním parku
Jelení vrch (zajímavé místo č. 3). Dále pojedeme po
silnici z kopce dolů ve směru Nové Hamry. Po chvilce jízdy
v lese najedeme na cyklostezku, po které se za závorou vydáme
doprava. Působivé údolí Rolavy (obr. 8) můžeme vychutnávat
až ke stejnojmenné obci, kterou hned zas opustíme doleva směrem
na Přebuz. Po pravé straně leží přírodní památka Přebuzské
vřesoviště (zajímavé místo č. 6 na trase 4). V Přebuzi
lze shlédnou několik starých krušnohorských domů (obr. 9)
a značný počet malých biotopů (obr. 10). V obci
postupujeme doleva a pak dále silnicí směrem na Rudné. Po krátkém
stoupání začneme sjíždět z Krušnohorského plata
obcemi Rudné (obr. 11) a Vysoká Pec se stejnojmennými oblastmi FFH (zajímavé
místo č. 4 a 5), kterými jsou chráněny převážně
cenné rozlehlé horské louky. Na křižovatce na konci Vysoké
Pece zabočíme doleva k obci Nové Hamry (obr. 12). Zde bychom
neměli zmeškat odbočku u Kostela k chráněnému památnému
stromu „Javor klen – Javor na Hofberku / Bergahorn – Ahorn am
Hofberg“ (zajímavé místo č. 6). Poté se vydáme po silnici směr
Horní Blatná. Na vrchu najedeme na cyklostezku, která nás povede
lesem do Potůčků. Překročíme státní hranice,
zůstaneme stále vpravo a brzy dojedeme k výchozímu bodu naší
cesty.
|

obr.
5 |
obr.
6
|

obr.
7
|

obr.
8
|

obr.
9
|

obr.
10
|

obr.
11
|

obr.
12
|
|
Zajímavá
místa
|

zajímavé
místo č. 1
|
1
Oblast FFH a přírodní rezervace Malé jeřábí jezero /
Kleiner Kranichsee
Malé
jeřábí jezero zasahuje na obě strany státní hranice a je v Česku
i v Sasku prohlášeno přírodní rezervací. Na saské straně
je jezero součástí oblasti FFH „Hřeben Krušných hor u
Malého jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Kleinen Kranichsee“
o velikosti 330 hektarů. V Česku patří k západní
části oblasti FFH „Krušnohorské plató“. Jedná se o jedno z nejlépe
zachovaných a nejcennějších rozvodních a hřebenových
vrchovišť se zachovalým rašelinným jádrem v Krušných
horách. Kromě toho se zde vyskytují rašeliništní lesy s horskými
borovicemi a smrkové rašeliništní lesy s přechody k přirozeným
horským smrčinám. Zahrnutá je i bývalá střelnice s rozlehlými
vřesovišti a část horských luk v Oberjugel, obci s rozptýlenou
zástavbou ležící těsně při hranici.
|

zajímavé
místo č. 2
|
2
Oblast FFH „Údolí Velké Bockau / Tal der Großen Bockau“
Území
o rozloze 410 hektarů zahrnuje ostře zaříznuté údolí
říčky Velké Bockau / Große Bockau mezi Wildenthalem a jejím
vyústěním do Zwickauer Mulde v Blauenthalu. Směrem na
Aue navazuje další oblast FFH „Horní údolí Zwickauer Mulde /
Oberes Zwickauer Muldental“ o rozloze 425 hektarů. Oblast Údolí
Velké Bockau tvoří převážně zalesněné strmé
stráně s místy cennými bikovými bučinami, skalami a zbytky
lužních lesů. V okolí obce Wildenthalu nalezneme ještě
relativně rozsáhlé stavy cenných horských sečených luk, zčásti
na velmi strmých svazích.
|

zajímavé
místo č. 3
|
3
Přírodní park Jelení vrch
Přírodní
park se rozkládá na ploše cca 4.300 hektarů v severovýchodní
části okresu Karlovy Vary u státní hranice se Spolkovou
republikou Německo a hranic s okresem Sokolov, kde bezprostředně
navazuje na přírodní park Přebuz. Téměř 90 %
plochy přírodního parku pokrývají lesní porosty, tvořené
převážně smrčinami, ve kterých se jen ojediněle
vyskytují listnaté stromy jako javor klen nebo jeřáb. Hojný je
výskyt jelena lesního a prasete divokého. Hnízdí zde vzácné sovy
krušnohorských smrčin, např. kulíšek nejmenší a sýc
rousný.
|

zajímavé
místo č. 4
|
4
Oblast FFH Rudné
Území
o rozloze 444 hektarů se rozprostírá kolem obce Rudné s rozptýlenou
zástavbou na okraji krušnohorského plata. Oblast má chránit zejména
horské louky, které jsou svojí rozlohou a formou překvapujícího
významu. Velkou část plochy zaujímají rovněž horské smrčiny,
přechodová rašeliniště a přechodová rašeliniště
s plovoucí rostlinnou pokrývkou.
|
zajímavé
místo č. 5
|
5
Oblast FFH Vysoká Pec
Území
o rozloze 210 hektarů mezi Vysokou Pecí a Nejdkem je
charakteristické střídáním zalesněných úseků a úseků
otevřené krajiny. Vedle
přirozených horských smrčin jsou zastoupeny cenné biotopy
otevřené krajiny, jako například horské louky, suchá
evropská vřesoviště, přechodová rašeliniště a přechodová
rašeliniště s plovoucí rostlinnou pokrývkou.
|
zajímavé
místo č. 6
|
6
Památný
strom Javor klen – Javor na Hofberku / Bergahorn – Ahorn am Hofberg
Určitě
byste měli podniknout malou zajížďku k tomuto památnému
stromu. Odbočka je sice trochu obtížnější, ale nepochybně
se vyplatí. U kostela odbočíte doprava a vyjedete strmou cestou
mezi loukami. Ze stráně se vám naskytne překrásný výhled
na Nové Hamry a okolí. Stoupání ustane a vstoupíte do překrásné
rozmanité krajiny z lesů a luk s velkolepými samotně
stojícími stromy, zbytky alejí, malými rybníky a tůněmi.
V tomto prostředí stojí 130 let starý chráněný Javor
klen, s průměrem kmene 340 cm a výškou 29 m.
|
exkurz
|


|
Vesnice
a město jako životní prostor
Na
našich trasách můžete nejen v lesích a polích, ale také
na vesnicích a ve městech objevit velký počet cenných
biotopů pro místní rostliny a živočichy. Naše sídelní útvary
jsou v tomto ohledu často podceňovány. Přestože
mnohé přirozené životní prostory a životní způsoby v posledních
desetiletích zanikly, nabízejí obce svou pozoruhodnou různorodostí
malých a velmi malých biotopů živobytí pro mnohé druhy, pokud
jim to lidští obyvatelé dovolí. Vesnicemi a městy proto neprojíždějte
plnou rychlostí, protože tak vám mnohý klenot při cestě
unikne. Přirozené vesnické potoky a rybníky, statné listnaté
stromy, stromové aleje
a živé ploty, hezké zahrádky nebo louky kolem domů, ale
také mnohé plochy ležící ladem nebo zaplevelené pozemky poskytují
rostlinám a živočichům životní prostor a možnost obživy.
Zjistíte, že sídelní útvary na české straně obstojí (zatím?)
o něco lépe. Sice nacházíme i zde zastavěné potoky, krátké
trávníky na předzahrádkách a rychle se rozmnožující konifery,
„jednotná evropská vegetace“ je tedy rovněž na postupu,
existuje ale jisté „zpoždění“ za saskou stranou, které
doufejme nebude nikdy dohnáno.
Živočichové
a rostliny vnímají svět jinak než my. Anglický trávník je pro
ně hororem, kvetoucí louka kolem domu nebo nedotčený kousek
přírody naopak rájem. Lze jen doufat, že si české vesnice
uchovají svůj zbytek „neuhlazenosti“, svůj původní
šarm i mimořádný charakter, který pramení především z jejich
stále ještě přetrvávající sounáležitosti s přírodou,
i když jim to pravděpodobně přinese mnohé nevraživé
pohledy německých pořádkových fanatiků. Milovníci přírody
naopak nebudou šetřit chválou a budou obce navštěvovat se zájmem
a radostí, a to jistě nejednou.
|
|