Mapa cest 

(kliknutím zvětšit obrázek)

Transa 3: Okolo Johanngeorgenstadtu a Přebuzi

Další trasy

Transa 1: Okolo Božího Daru a Breitenbrunnu

Transa 2: Okolo Johanngeorgenstadtu a Horní Blatné

Transa 4: Okolo Bublavy a Jelení

Popis trasy  

obr. 1

obr. 2

obr. 3

obr. 4

Cestu zahájíme u nádraží v Johanngeorgenstadtu a vydáme se směrem na Jugel. Orientujeme se podle značení zelenou vodorovnou čárou. V Jugelu míjíme javor klen (obr. 1), který je  přírodní památkou. Hezká osada (obr. 2) s rozptýlenou zástavbou ještě zahrnuje rozlehlé horské louky, z nichž některé patří k oblasti FFH „Hřeben Krušných hor u Malého jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Kleinen Kranichsee“ (zajímavé místo č. 1). Krátce poté, co vstoupíme do lesa, leží vpravo bývalé posádkové cvičiště s cennými vřesovišti (obr. 3), které rovněž patří k oblasti FFH. Brzy dojedeme do Hennebergu a hned vzápětí vstoupíme do přírodní rezervace „Malé jeřábí jezero / Kleiner Kranichsee“ (zajímavé místo č. 1) s jedním z nejlépe zachovaných rašelinišť vrchovištního typu v Krušných horách. Pokračujeme dále po stejné značce ve směru obce Sauschwemme, do které dojedeme po krátké cestě smrkovými lesy a následném křížení se silnicí. I tato malá osada s rozptýlenou zástavbou je typická svými dobře zachovanými horskými loukami (obr. 4). Poté zdoláme strmý výstup na Auersberg, kde za příznivého počasí budeme odměněni nádherným panoramatickým výhledem na část západních Krušných hor (obr. 5). Měli bychom navštívit také zdejší bylinnou zahradu / Kräutergarten. Pod parkovištěm odbočuje Hadí cesta / Schlangenweg (modrá vodorovná čára) doprava. Po velmi strmém sjezdu se, doufejme, že ve zdraví, znovu shledáme v oblasti FFH „Údolí Velké Bockau / Tal der Großen Bockau“ (zajímavé místo č. 2). V údolí se vydáme vpravo a pojedeme pořád rovně po silnici, projedeme hezkou obcí Wildenthal s rozlehlými horskými loukami, které se kvůli své strmosti jen obtížně obhospodařují. Až v Oberwildenthalu (obr. 6) odbočíme vpravo do lesa k hřebenu. Průvodkyní a utěšitelkou nám bude říčka Große Bockau, která sama má cestu snazší, protože postupuje opačným směrem. Na hřebeni dojedeme k státní hranici a pokračujeme z kopce do Jelení (obr. 7), které v nás zanechá hluboký dojem svými cennými a rozsáhlými otevřenými plochami. Nacházíme se opět v oblasti FFH Krušnohorské plató (zajímavé místo č. 2 na trase 2) a zároveň v přírodním parku Jelení vrch (zajímavé místo č. 3). Dále pojedeme po silnici z kopce dolů ve směru Nové Hamry. Po chvilce jízdy v lese najedeme na cyklostezku, po které se za závorou vydáme doprava. Působivé údolí Rolavy (obr. 8) můžeme vychutnávat až ke stejnojmenné obci, kterou hned zas opustíme doleva směrem na Přebuz. Po pravé straně leží přírodní památka Přebuzské vřesoviště (zajímavé místo č. 6 na trase 4). V Přebuzi lze shlédnou několik starých krušnohorských domů (obr. 9) a značný počet malých biotopů (obr. 10). V obci postupujeme doleva a pak dále silnicí směrem na Rudné. Po krátkém stoupání začneme sjíždět z Krušnohorského plata obcemi Rudné (obr. 11) a Vysoká Pec se stejnojmennými oblastmi FFH (zajímavé místo č. 4 a 5), kterými jsou chráněny převážně cenné rozlehlé horské louky. Na křižovatce na konci Vysoké Pece zabočíme doleva k obci Nové Hamry (obr. 12). Zde bychom neměli zmeškat odbočku u Kostela k chráněnému památnému stromu „Javor klen – Javor na Hofberku / Bergahorn – Ahorn am Hofberg“ (zajímavé místo č. 6). Poté se vydáme po silnici směr Horní Blatná. Na vrchu najedeme na cyklostezku, která nás povede lesem do Potůčků. Překročíme státní hranice, zůstaneme stále vpravo a brzy dojedeme k výchozímu bodu naší cesty.

obr. 6

obr. 7

obr. 8

obr. 9

obr. 10

obr. 11

obr. 12

Zajímavá místa

zajímavé místo č. 1

1  Oblast FFH a přírodní rezervace Malé jeřábí jezero / Kleiner Kranichsee

Malé jeřábí jezero zasahuje na obě strany státní hranice a je v Česku i v Sasku prohlášeno přírodní rezervací. Na saské straně je jezero součástí oblasti FFH „Hřeben Krušných hor u Malého jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Kleinen Kranichsee“ o velikosti 330 hektarů. V Česku patří k západní části oblasti FFH „Krušnohorské plató“. Jedná se o jedno z nejlépe zachovaných a nejcennějších rozvodních a hřebenových vrchovišť se zachovalým rašelinným jádrem v Krušných horách. Kromě toho se zde vyskytují rašeliništní lesy s horskými borovicemi a smrkové rašeliništní lesy s přechody k přirozeným horským smrčinám. Zahrnutá je i bývalá střelnice s rozlehlými vřesovišti a část horských luk v Oberjugel, obci s rozptýlenou zástavbou ležící těsně při hranici.

zajímavé místo č. 2

2 Oblast FFH „Údolí Velké Bockau / Tal der Großen Bockau“

Území o rozloze 410 hektarů zahrnuje ostře zaříznuté údolí říčky Velké Bockau / Große Bockau mezi Wildenthalem a jejím vyústěním do Zwickauer Mulde v Blauenthalu. Směrem na Aue navazuje další oblast FFH „Horní údolí Zwickauer Mulde / Oberes Zwickauer Muldental“ o rozloze 425 hektarů. Oblast Údolí Velké Bockau tvoří převážně zalesněné strmé stráně s místy cennými bikovými bučinami, skalami a zbytky lužních lesů. V okolí obce Wildenthalu nalezneme ještě relativně rozsáhlé stavy cenných horských sečených luk, zčásti na velmi strmých svazích.

zajímavé místo č. 3

3 Přírodní park Jelení vrch

Přírodní park se rozkládá na ploše cca 4.300 hektarů v severovýchodní části okresu Karlovy Vary u státní hranice se Spolkovou republikou Německo a hranic s okresem Sokolov, kde bezprostředně navazuje na přírodní park Přebuz. Téměř 90 % plochy přírodního parku pokrývají lesní porosty, tvořené převážně smrčinami, ve kterých se jen ojediněle vyskytují listnaté stromy jako javor klen nebo jeřáb. Hojný je výskyt jelena lesního a prasete divokého. Hnízdí zde vzácné sovy krušnohorských smrčin, např. kulíšek nejmenší a sýc rousný.

zajímavé místo č. 4

4 Oblast FFH Rudné

Území o rozloze 444 hektarů se rozprostírá kolem obce Rudné s rozptýlenou zástavbou na okraji krušnohorského plata. Oblast má chránit zejména horské louky, které jsou svojí rozlohou a formou překvapujícího významu. Velkou část plochy zaujímají rovněž horské smrčiny, přechodová rašeliniště a přechodová rašeliniště s plovoucí rostlinnou pokrývkou.

zajímavé místo č. 5

5 Oblast FFH Vysoká Pec

Území o rozloze 210 hektarů mezi Vysokou Pecí a Nejdkem je charakteristické střídáním zalesněných úseků a úseků otevřené krajiny. Vedle přirozených horských smrčin jsou zastoupeny cenné biotopy otevřené krajiny, jako například horské louky, suchá evropská vřesoviště, přechodová rašeliniště a přechodová rašeliniště s plovoucí rostlinnou pokrývkou.

zajímavé místo č. 6

6 Památný strom Javor klen – Javor na Hofberku / Bergahorn – Ahorn am Hofberg

Určitě byste měli podniknout malou zajížďku k tomuto památnému stromu. Odbočka je sice trochu obtížnější, ale nepochybně se vyplatí. U kostela odbočíte doprava a vyjedete strmou cestou mezi loukami. Ze stráně se vám naskytne překrásný výhled na Nové Hamry a okolí. Stoupání ustane a vstoupíte do překrásné rozmanité krajiny z lesů a luk s velkolepými samotně stojícími stromy, zbytky alejí, malými rybníky a tůněmi. V tomto prostředí stojí 130 let starý chráněný Javor klen, s průměrem kmene 340 cm a výškou 29 m.

exkurz

Vesnice a město jako životní prostor

Na našich trasách můžete nejen v lesích a polích, ale také na vesnicích a ve městech objevit velký počet cenných biotopů pro místní rostliny a živočichy. Naše sídelní útvary jsou v tomto ohledu často podceňovány. Přestože mnohé přirozené životní prostory a životní způsoby v posledních desetiletích zanikly, nabízejí obce svou pozoruhodnou různorodostí malých a velmi malých biotopů živobytí pro mnohé druhy, pokud jim to lidští obyvatelé dovolí. Vesnicemi a městy proto neprojíždějte plnou rychlostí, protože tak vám mnohý klenot při cestě unikne. Přirozené vesnické potoky a rybníky, statné listnaté stromy, stromové aleje a živé ploty, hezké zahrádky nebo louky kolem domů, ale také mnohé plochy ležící ladem nebo zaplevelené pozemky poskytují rostlinám a živočichům životní prostor a možnost obživy. Zjistíte, že sídelní útvary na české straně obstojí (zatím?) o něco lépe. Sice nacházíme i zde zastavěné potoky, krátké trávníky na předzahrádkách a rychle se rozmnožující konifery, „jednotná evropská vegetace“ je tedy rovněž na postupu, existuje ale jisté „zpoždění“ za saskou stranou, které doufejme nebude nikdy dohnáno.