Mapa
cest
(kliknutím
zvětšit obrázek)
Transa
4: Okolo
Bublavy a Jelení
Další
trasy
Transa
1: Okolo Božího Daru a Breitenbrunnu
Transa
2: Okolo
Johanngeorgenstadtu a Horní Blatné
Transa
3: Okolo
Johanngeorgenstadtu a Přebuzi
|

|
Délka
trasy / průběh
|
|
34
Počet kilometrů / hraniční přechod u Aschbergu –
Aschberg – Kammweg – Weitersglashütte – hraniční přechod
– Jelení – Rolava – Bublava - hraniční přechod u
Aschbergu |
Popis
trasy
|

obr.
1

obr.
2

obr.
3

obr.
4
|
Cestu
zahájíme na hraničním přechodu u Aschbergu, na který vzápětí
vystoupáme. Na vrcholu se nám naskytnou působivé výhledy na
Klingenthal a okolní horské louky (obr. 1), z kterých některé
obzvláště zachovalé patří k oblasti FFH „Horské
louky okolo Klingenthalu / Bergwiesen um Klingenthal“ (zajímavé místo
č. 1). Na Aschbergu pokračujeme dále rovně, dokud neodbočíme
doleva na evropskou dálkovou trasu (modrá vodorovná čára) (obr.
2). Na této cestě zůstaneme až do Weitersglashütte, přičemž
se celou dobu pohybujeme v evropské ptačí oblasti „Západní
Krušné hory / Westerzgebirge“ (zajímavé místo č. 2, obr. 3).
Kromě toho projedeme německou částí oblasti FFH a chráněného
přírodního území Velké jeřábí jezero / Großer
Kranichsee (zajímavé místo č. 3, obr. 4) s velmi cenným
vrchovištěm stejného jména. Ve Weitersglashütte sjedeme z dálkové
cesty a zabočíme doprava směrem na Johanngeorenstadt (červené
vodorovné značení), dokud po pravé straně neuvidíme hraniční
přechod. Po překročení hranice brzy dojedeme do Jelení
(obr. 5), které hned ale zase opustíme po silnici západním směrem.
Nacházíme se v oblasti FFH „Krušnohorské plató“ (zajímavé
místo č. 2 na trase 2) a současně v přírodním
parku „Jelení vrch“ (zajímavé místo č. 3 na trase 3). Překročíme
hranici mezi okresy Karlovy Vary a Sokolov a současně vstoupíme
do přírodního parku „Přebuz“ (zajímavé místo č.
4). Krátce poté dojedeme k národní přírodní rezervaci
„Velký močál“ (zajímavé místo č. 5), velmi cennému
vrchovištnímu rašeliništi (obr. 6), které je pro návštěvníky
uzavřeno. Po určité době dosáhneme rozlehlé otevřené
plochy kolem Rolavy, které jsou spásány velkými stády skotu nebo sečeny
pro seno (obr. 7). Překročíme Rolavu, která zde má svou
pramennou oblast a odbočíme na křižovatce doprava, mineme
zbylých několik zachovalých domů (obr. 8) a pojedeme po
velmi málo frekventované silnici směrem na Bublavu. Vlevo vidíme
přírodní památku „Přebuzské vřesoviště“ (zajímavé
místo č. 6, obr. 9), částečně odtěžené rašeliniště,
ve kterém působí impozantním dojmem jako na podstavci stojící
vřesové porosty. Cesta pokračuje delší dobu lesem, převážně
z kopce, a smrčinami. Nejednou lákají k zastavení malé
bučiny (obr. 10), menší plochy otevřené krajiny nebo čiré
horské potůčky. Při trase leží několik malých
osad a samot (obr. 11), které nám zpestří cestu. Poté dojedeme
do půvabné obce Bublava a zde se orientujeme dle značení
červenou vodorovnou čárou. Naskytne se nám ještě několik
posledních pohledů na rozsáhlé louky a pastviny (obr. 12).
Starou alejí dojedeme ke státní hranici a tímto i k výchozímu
bodu naší cesty.
|

obr.
5 |

obr.
6 |

obr.
7 |

obr.
8 |

obr.
9 |

obr.
10 |

obr.
11 |

obr.
12 |
|
Zajímavá
místa
|

zajímavé
místo č. 1
|
1 Oblast FFH „Horské louky okolo Klingenthalu
/ Bergwiesen bei Klingenthal“
Oblast
o rozloze 223 hektarů zahrnuje několik rozptýlených komplexů
otevřené krajiny, především horské sečené louky s vážně
ohroženými rostlinnými druhy, ale také smilkové louky a horská vřesoviště.
Součástí jsou rovněž malé bikové bučiny, lužní
lesy a cenné vodní objekty.
|

zajímavé
místo č. 2
|
2
Evropská ptačí oblast „Západní Krušné hory /
Westerzgebirge“
Svými
zalesněnými vrcholovými polohami, ostře zaříznutými
údolími a několika oblastmi s vrchovišti je oblast
charakteristickým příkladem horního západního Krušnohoří
mezi Wildenthalem a Klingenthalem. Převažují smrkové hvozdy, ale
vyskytují se i přirozeně rostoucí smrčiny a roztroušené
úseky listnatého lesa. V současné době má rozlohu
5012 hektarů, bude ale pravděpodobně ještě rozšířena
o údolí říčky Große Bockau na 6000 hektarů. Slouží
k ochraně ptactva ve vysokých polohách Krušných hor, příklady
jsou tetřev hlušec, tetřívek obecný, kulíšek nejmenší,
sýc rousný, žluna šedá nebo datel černý.
|

zajímavé
místo č. 3
|
3
Oblast
FFH a národní přírodní rezervace „Velké jeřábí jezero“
Velké
jeřábí jezero se, podobně jako Malé jeřábí jezero,
rozprostírá po obou stranách státní hranice. Jak v Česku,
tak i v Sasku je přírodní rezervací. Leží v sedle
pod Jeřábím vrchem (964,6 m.n.m.) na hřebenu Krušných hor.
Vyznačuje se bohatými stavy rašelinných borovic a velkým počtem
poměrně hlubokých jezírek. Oblast v podstatě tvoří
dvě rašeliniště vrchovištního typu. Severní rašeliniště
zahrnuje střední a severní část rezervace a zasahuje do Německa.
Jižní, menší rašeliniště bylo v minulosti narušeno těžbou.
Na saské straně je oblast součástí oblasti FFH „Hřeben
Krušných hor u Velkého jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Großen
Kranichsee“ o velikosti 999 hektarů. V Česku patří
k západní části oblasti FFH „Krušnohorské plató“.
|

zajímavé
místo č. 4
|
4
Přírodní park Přebuz
Přírodní
park o rozloze 9859 hektarů leží v Přebuzské hornatině
při státní hranici se Spolkovou republikou Německo a při
hranici s okresem Karlovy vary. V parku, který se nachází v blízkosti
Přebuzi, v pramenné oblasti říčky Rolavy a jejích
přítoků, leží rozsáhlý komplex vrchovištních rašelinišť
a na ně navazujících lesních ekosystémů. Jejich nejlépe
zachovalé části jsou přísně chráněny v národních
přírodních rezervacích Velké jeřábí jezero a Velký močál.
Mnohé otevřené oblasti jsou extenzivně spásány nebo sečeny.
V přírodním parku se nacházejí zbytky původní
charakteristické historické zástavby krušnohorského stylu.
|

zajímavé
místo č. 5
|
5
Přírodní
rezervace Velký močál
Oblast
se rozkládá na ploše 50,27 hektarů a leží ve vrcholové části
plata Krušných hor. Rozlehlé rozvodnicové rašeliniště má
rozlohu 30,2 hektarů, je mírně svažité k jihozápadu a
protáhlé směrem z východu na západ. Vrchoviště má dvě
centra, východní a západní. Západní je poněkud výše položené.
Nacházíme tam velmi cenné otevřené vrchovištní plochy, v západní
části proložené řadou až 3 m hlubokých jezírek a systémem
zaplavovaných ploch. Kromě toho je
zde rozlehlá plocha, na které je zastoupena borovice kleč, v okrajových
částech roste borovice blatka. Nejhodnotnější stanoviště
v centru vrchoviště jsou bohužel
poškozována jeleny, kterých zde žije nadměrné množství. Vstup
do oblasti není dovolen.
|
zajímavé
místo č. 6 |
6
Přírodní památka Přebuzské vřesoviště
Oblast
je velká 90 hektarů. Na bývalém vrchovištním rašeliništi
vznikla těžbou rašeliny mozaika velmi různorodých
mikrobiotopů, které jsou porostlé společenstvy
rostlin v různých stádiích sukcese. Jsou zde až několik
metrů vysoké pilíře neodtěžené rašeliny s bohatými
vřesovišti, na nichž roste borůvka bažinná a především
bříza trpasličí, která se zde vyskytuje ve své nejzápadnější
lokalitě v České republice. Až na minerální podloží
odtěžené plochy byly osídleny plavuní vydlačkou, zvodnělé
příkopy s různými rašeliníky doprovází
rosnatka okrouhlolistá. Na smilkových loukách na okraji přírodní
památky lze nalézt prhu arniku, prstnatce listenatého a nenápadnou
kapradinu vratičku měsíční. K zvířeně
patří čolek horský, skokan hnědý, ještěrka živorodá,
bekasina otavní, linduška luční a jelen lesní.
|
exkurz
|




|
Zmizelé
osady
Téměř
všechny krajiny v Evropě za sebou mají pohnutou
historii bohatou na události. Mnohá místa tak byla kdysi osídlena,
později opuštěna a postupně opět pohlcena přírodou.
Stopy tohoto osídlení již většinou na povrchu nepoznáme. Zvláštností
výletů českou částí Krušných hor je, že lze ještě
jasně vidět zbytky bývalých německých osad opuštěných
krátce po druhé světové válce. Na mnoha místech najdeme zbytky
zdiva, na nichž se mezitím zachytila cenná rostlinná společenství.
Lze zde vidět neudržované ovocné stromy stojící jednotlivě
nebo v malých skupinkách, které dřív sloužily jako ovocný
sad u domu. Nebo lze objevit zbytky alejí, které zdánlivě
nevedou nikam. Při pozorování těchto svědectví doby se
člověka zmocní podivný pocit, ale také zvědavost, jak
zde asi vypadal tehdejší vesnický život.
Naštěstí
byla k tomuto tématu nedávno vydána zajímavá publikace („Znovuobjevené
Krušnohoří“ od Petra Mikšíčka) v českém a německém
jazyce, která navíc nabízí zajímavé srovnání dnešní krajiny s dobou
bezprostředně před druhou světovou válkou. Toto
srovnání je možné díky vynikajícím fotografiím Ruperta Fuchse
(1893-1963) z Nových Hamrů, které vznikly převážně v
letech 1921 až 1937.
|
|