Mapa cest (kliknutím zvětšit obrázek) Transa 4: Okolo Bublavy a Jelení Další trasy Transa 1: Okolo Božího Daru a Breitenbrunnu Transa 2: Okolo Johanngeorgenstadtu a Horní Blatné Transa 3: Okolo Johanngeorgenstadtu a Přebuzi
Délka trasy / průběh
	34 Počet kilometrů / hraniční přechod u Aschbergu – Aschberg – Kammweg – Weitersglashütte – hraniční přechod – Jelení – Rolava – Bublava - hraniční přechod u Aschbergu
Popis trasy
obr. 1 obr. 2 obr. 3 obr. 4	Cestu zahájíme na hraničním přechodu u Aschbergu, na který vzápětí vystoupáme. Na vrcholu se nám naskytnou působivé výhledy na Klingenthal a okolní horské louky (obr. 1), z kterých některé obzvláště zachovalé patří k oblasti FFH „Horské louky okolo Klingenthalu / Bergwiesen um Klingenthal“ (zajímavé místo č. 1). Na Aschbergu pokračujeme dále rovně, dokud neodbočíme doleva na evropskou dálkovou trasu (modrá vodorovná čára) (obr. 2). Na této cestě zůstaneme až do Weitersglashütte, přičemž se celou dobu pohybujeme v evropské ptačí oblasti „Západní Krušné hory / Westerzgebirge“ (zajímavé místo č. 2, obr. 3). Kromě toho projedeme německou částí oblasti FFH a chráněného přírodního území Velké jeřábí jezero / Großer Kranichsee (zajímavé místo č. 3, obr. 4) s velmi cenným vrchovištěm stejného jména. Ve Weitersglashütte sjedeme z dálkové cesty a zabočíme doprava směrem na Johanngeorenstadt (červené vodorovné značení), dokud po pravé straně neuvidíme hraniční přechod. Po překročení hranice brzy dojedeme do Jelení (obr. 5), které hned ale zase opustíme po silnici západním směrem. Nacházíme se v oblasti FFH „Krušnohorské plató“ (zajímavé místo č. 2 na trase 2) a současně v přírodním parku „Jelení vrch“ (zajímavé místo č. 3 na trase 3). Překročíme hranici mezi okresy Karlovy Vary a Sokolov a současně vstoupíme do přírodního parku „Přebuz“ (zajímavé místo č. 4). Krátce poté dojedeme k národní přírodní rezervaci „Velký močál“ (zajímavé místo č. 5), velmi cennému vrchovištnímu rašeliništi (obr. 6), které je pro návštěvníky uzavřeno. Po určité době dosáhneme rozlehlé otevřené plochy kolem Rolavy, které jsou spásány velkými stády skotu nebo sečeny pro seno (obr. 7). Překročíme Rolavu, která zde má svou pramennou oblast a odbočíme na křižovatce doprava, mineme zbylých několik zachovalých domů (obr. 8) a pojedeme po velmi málo frekventované silnici směrem na Bublavu. Vlevo vidíme přírodní památku „Přebuzské vřesoviště“ (zajímavé místo č. 6, obr. 9), částečně odtěžené rašeliniště, ve kterém působí impozantním dojmem jako na podstavci stojící vřesové porosty. Cesta pokračuje delší dobu lesem, převážně z kopce, a smrčinami. Nejednou lákají k zastavení malé bučiny (obr. 10), menší plochy otevřené krajiny nebo čiré horské potůčky. Při trase leží několik malých osad a samot (obr. 11), které nám zpestří cestu. Poté dojedeme do půvabné obce Bublava a zde se orientujeme dle značení červenou vodorovnou čárou. Naskytne se nám ještě několik posledních pohledů na rozsáhlé louky a pastviny (obr. 12). Starou alejí dojedeme ke státní hranici a tímto i k výchozímu bodu naší cesty.
obr. 5	obr. 6	obr. 7
obr. 8	obr. 9	obr. 10
obr. 11	obr. 12
Zajímavá místa
zajímavé místo č. 1	1 Oblast FFH „Horské louky okolo Klingenthalu / Bergwiesen bei Klingenthal“ Oblast o rozloze 223 hektarů zahrnuje několik rozptýlených komplexů otevřené krajiny, především horské sečené louky s vážně ohroženými rostlinnými druhy, ale také smilkové louky a horská vřesoviště. Součástí jsou rovněž malé bikové bučiny, lužní lesy a cenné vodní objekty.
zajímavé místo č. 2	2 Evropská ptačí oblast „Západní Krušné hory / Westerzgebirge“ Svými zalesněnými vrcholovými polohami, ostře zaříznutými údolími a několika oblastmi s vrchovišti je oblast charakteristickým příkladem horního západního Krušnohoří mezi Wildenthalem a Klingenthalem. Převažují smrkové hvozdy, ale vyskytují se i přirozeně rostoucí smrčiny a roztroušené úseky listnatého lesa. V současné době má rozlohu 5012 hektarů, bude ale pravděpodobně ještě rozšířena o údolí říčky Große Bockau na 6000 hektarů. Slouží k ochraně ptactva ve vysokých polohách Krušných hor, příklady jsou tetřev hlušec, tetřívek obecný, kulíšek nejmenší, sýc rousný, žluna šedá nebo datel černý.
zajímavé místo č. 3	3 Oblast FFH a národní přírodní rezervace „Velké jeřábí jezero“ Velké jeřábí jezero se, podobně jako Malé jeřábí jezero, rozprostírá po obou stranách státní hranice. Jak v Česku, tak i v Sasku je přírodní rezervací. Leží v sedle pod Jeřábím vrchem (964,6 m.n.m.) na hřebenu Krušných hor. Vyznačuje se bohatými stavy rašelinných borovic a velkým počtem poměrně hlubokých jezírek. Oblast v podstatě tvoří dvě rašeliniště vrchovištního typu. Severní rašeliniště zahrnuje střední a severní část rezervace a zasahuje do Německa. Jižní, menší rašeliniště bylo v minulosti narušeno těžbou. Na saské straně je oblast součástí oblasti FFH „Hřeben Krušných hor u Velkého jeřábího jezera / Erzgebirgekamm am Großen Kranichsee“ o velikosti 999 hektarů. V Česku patří k západní části oblasti FFH „Krušnohorské plató“.
zajímavé místo č. 4	4 Přírodní park Přebuz Přírodní park o rozloze 9859 hektarů leží v Přebuzské hornatině při státní hranici se Spolkovou republikou Německo a při hranici s okresem Karlovy vary. V parku, který se nachází v blízkosti Přebuzi, v pramenné oblasti říčky Rolavy a jejích přítoků, leží rozsáhlý komplex vrchovištních rašelinišť a na ně navazujících lesních ekosystémů. Jejich nejlépe zachovalé části jsou přísně chráněny v národních přírodních rezervacích Velké jeřábí jezero a Velký močál. Mnohé otevřené oblasti jsou extenzivně spásány nebo sečeny. V přírodním parku se nacházejí zbytky původní charakteristické historické zástavby krušnohorského stylu.
zajímavé místo č. 5	5 Přírodní rezervace Velký močál Oblast se rozkládá na ploše 50,27 hektarů a leží ve vrcholové části plata Krušných hor. Rozlehlé rozvodnicové rašeliniště má rozlohu 30,2 hektarů, je mírně svažité k jihozápadu a protáhlé směrem z východu na západ. Vrchoviště má dvě centra, východní a západní. Západní je poněkud výše položené. Nacházíme tam velmi cenné otevřené vrchovištní plochy, v západní části proložené řadou až 3 m hlubokých jezírek a systémem zaplavovaných ploch. Kromě toho je zde rozlehlá plocha, na které je zastoupena borovice kleč, v okrajových částech roste borovice blatka. Nejhodnotnější stanoviště v centru vrchoviště jsou bohužel poškozována jeleny, kterých zde žije nadměrné množství. Vstup do oblasti není dovolen.
zajímavé místo č. 6	6 Přírodní památka Přebuzské vřesoviště Oblast je velká 90 hektarů. Na bývalém vrchovištním rašeliništi vznikla těžbou rašeliny mozaika velmi různorodých mikrobiotopů, které jsou porostlé společenstvy rostlin v různých stádiích sukcese. Jsou zde až několik metrů vysoké pilíře neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti, na nichž roste borůvka bažinná a především bříza trpasličí, která se zde vyskytuje ve své nejzápadnější lokalitě v České republice. Až na minerální podloží odtěžené plochy byly osídleny plavuní vydlačkou, zvodnělé příkopy s různými rašeliníky doprovází rosnatka okrouhlolistá. Na smilkových loukách na okraji přírodní památky lze nalézt prhu arniku, prstnatce listenatého a nenápadnou kapradinu vratičku měsíční. K zvířeně patří čolek horský, skokan hnědý, ještěrka živorodá, bekasina otavní, linduška luční a jelen lesní.
exkurz
	Zmizelé osady Téměř všechny krajiny v Evropě za sebou mají pohnutou historii bohatou na události. Mnohá místa tak byla kdysi osídlena, později opuštěna a postupně opět pohlcena přírodou. Stopy tohoto osídlení již většinou na povrchu nepoznáme. Zvláštností výletů českou částí Krušných hor je, že lze ještě jasně vidět zbytky bývalých německých osad opuštěných krátce po druhé světové válce. Na mnoha místech najdeme zbytky zdiva, na nichž se mezitím zachytila cenná rostlinná společenství. Lze zde vidět neudržované ovocné stromy stojící jednotlivě nebo v malých skupinkách, které dřív sloužily jako ovocný sad u domu. Nebo lze objevit zbytky alejí, které zdánlivě nevedou nikam. Při pozorování těchto svědectví doby se člověka zmocní podivný pocit, ale také zvědavost, jak zde asi vypadal tehdejší vesnický život. Naštěstí byla k tomuto tématu nedávno vydána zajímavá publikace („Znovuobjevené Krušnohoří“ od Petra Mikšíčka) v českém a německém jazyce, která navíc nabízí zajímavé srovnání dnešní krajiny s dobou bezprostředně před druhou světovou válkou. Toto srovnání je možné díky vynikajícím fotografiím Ruperta Fuchse (1893-1963) z Nových Hamrů, které vznikly převážně v letech 1921 až 1937.